MINIMALISMUS NA CESTÁCH

                Milí cestovatelé,

          pokud máte rádi jistotu a pro jistotu si tak berete s sebou vždy spoustu věcí, tak tento článek je přesně pro vás.  Začít praktikovat a udržet minimalismus není ze začátku vůbec snadné. Jakmile však přijdete na to kouzlo, uvidíte jak skvělé to může být.

          Není to jednoduché vzít si s sebou pouze pár věcí, protože CO KDYBYSTE NĚCO POTŘEBOVALI. Samozřejmě, na cestách se může stát cokoliv a tím myslím opravdu COKOLIV, ale o tom vám povyprávím někdy příště (protože to bude asi na dlouho). Čím méně toho máte, tím méně máte starostí. Hned na úvod vám povím jednu svou příhodu, která se týká přesného opaku minimalismu.

Jak jsem dopadla já?

 Na mé první cestě s batůžkem po Španělsku jsme se s kamarády chystali na pár dní do hor. Předtím jsme byli několik dní v Barceloně, kde jsem poprvé navštívila Primark. Byla jsem jako Alenka v říši divů a připadalo mi, že všechny ty věci 100% budu potřebovat, tak jsem si nakoupila spoustu naprosto zbytečných věcí. Do mého už tak víc než plného batohu se to už absolutně nemohlo vejít. Nacpala jsem to do plátěných tašek, které jsem zavěsila na batoh zvenčí. 

Problém s místem byl tedy vyřešen (prozatím). Potom přišla cesta nahoru na horu. Nejen, že to bylo velice nepohodlné, jak všude lítaly přidané tašky na batohu, ale byl i hrozně těžký. Člověk si řekne, jasně, spousta hmotnosti tvoří voda, která se po cestě vypije a bude to v pohodě. Vody tam však nebylo moc, za to se tam našla třeba flaška vína. V obrovském vedru jsem všechny ty krámy musela dotáhnout až na vrchol. Když jsme míjeli kolemjdoucí, kteří se už vraceli, ptali se nás, zda máme v plánu jít s tím vším nahoru, že je to opravdu strmá cesta. Měli pravdu. Vždy po pár metrech jsme zastavovali a chvílemi jsem vážně přemýšlela, že ten batoh hodím někam do křoví a vezmu si ho cestou zpátky. Nakonec jsem se i s tím batohem už bez vody vyškrábala nahoru, ale tam jsem fakt myslela, že už bude po mně. Takže tohle je má příhoda, po které se jednoznačně snažím věnovat minimalismu (alespoň na cestách) mnohem větší pozornost.

Co vám minimalismus přinese?

1. Nebudou vás (tolik) bolet záda z těžkého batohu.

2. Ušetříte čas při hledání čehokoliv, co máte v batohu (v mém případě je to černá díra, do které když něco spadne, najdete to až za hodně dlouho).

3. Zjednodušíte si život, protože nepřemýšlíte, zda zvolíte to či ono, protože máte prostě jen to jedno.

                Možná si říkáte, že je vždy lepší být připraven na cokoliv, tak potřebujete více věcí, protože co kdyby náhodou. Někdo by mohl říct, že náhody neexistují, ale zákon schválnosti funguje, a když si třeba nevezmete pláštěnku, zrovna bude pršet. Takové věci se stávají, ale třeba vás to právě přivede na kreativnější cestu, kdy si tu pláštěnku z něčeho vyrobíte, nebo se schováte v tajuplné jeskyni, kterou byste jinak ani nenašli. Navíc, pokud nejdete vyloženě někam do divočiny, tak potkáte po cestě pár vesnic, měst či obchodů, vždy si můžete dokoupit to, co vám zrovna chybí. Nechci vás tady přesvědčovat, že vám budou stačit jedny trenýrky na týden (když už, tak na max. 4 dny), ale když vám dojdou, můžete si je vyprat, nebo jít prostě bez nich, protože jednoduchá řešení existují.

Minimalismus v běžném životě          

Jsem od přírody člověk, který nerad něco vyhazuje. Nejraději bych si všechno někam schovala, protože je mi líto to vyhodit a ke spoustě věcem mám nějaký sentimentální vztah. Ti, kteří mě znají, tak pravděpodobně ví, že krabičky pro balení vánočních dárků, si střádám už tak od Velikonoc (to není vtip).  Takhle to mám i s pár dalšími. Cokoliv chci vyhodit, tak je mi to fakt líto. Nevyhazuju věci tedy tak často, jako třeba ostatní. Dělám to pouze jednou za čas třeba párkrát do roka. Většinou to přichází ve chvíli, kdy si potřebuju upořádat myšlenky v hlavě. Začnu se probírat starými věcmi a začnu vyhazovat ve velkém. Opravdu mám pak lepší pocit odlehčení a radost z pořádku jak okolo sebe, tak i v hlavě. Neřekla bych o sobě, že jsem ve všem minimalista, ale pevně se o to snažím. Jde to pomalu, ale jistě.

Co se týká cestování, snažím se opravdu brát s sebou co nejméně věcí, přesto pak cestou zjišťuju, že i tak jsem pár z nich vůbec nepoužila a je to pro mě poučení pro příště.

Na závěr bych vám ráda poradila, ať si zkusíte udělat třeba jen pořádek na pracovním stole. Proberte i pár šuplíků a vyhoďte všechno, co už nepotřebujete. Kdykoliv si pak řeknete „á to ještě schovám, třeba se to bude hodit“, pořádně se zamyslete, zda to myslíte vážně. Když budete věci posílat dál průběžně, nebude to pro vás potom takový šok. Vím, že to není snadné, ale čím méně věcí, tím větší KLID V DUŠI.

1 názor na “MINIMALISMUS NA CESTÁCH”

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *