Chystáš se na Tenerife? Poradím ti, co nevynechat a dozvíš se i něco málo o samotných sopečných ostrovech!
Kanárské ostrovy, jsou pro mě místem, které mě naprosto uchvátilo svou jedinečností a rozmanitostí.
Souostroví leží v Atlantiku asi 100 km od afrického pobřeží a je tvořeno 7 ostrovy. Největším z nich je ostrov Tenerife.
Ostrovy vznikly SOPEČNOU ČINNOSTÍ, kdy skrze litosférické desky pronikala horká láva na mořské dno, kde postupně vznikala podmořská sopka. S přibývajícím množství lávy, která se na dně moře hromadila tak dlouho, dokud se nedostala až nad hladinu, kde se časem vytvořily ostrovy.
Tímto způsobem vznikly například i Havajské ostrovy, Azory a další. I v současnosti se na Kanárských ostrovech probíhá sopečná činnost, a to například v NP Timanfaya (Lanzarote). Poslední sopečná činnost na ostrově proběhla roku 1909, kdy vybuchla sopka Chinyero. Ostrov vznikal postupně ze 3 samostatných částí, které se pak spojily vyzdvižením centrální části ostrova.
Díky dlouhotrvající sopečné činnosti jsou na ostrově různé soutěsky, propadliny a mnoho sopečných kráterů připomínající měsíční krajinu.
Těsně před koronou
Pro mnoho lidí jsou Kanáry hlavně místem odpočinku a typickou destinací pro dovolenou. Pro mě to však bylo a je něco mnohem silnějšího. Vyrazili jsme těsně před vypuknutím koronavirové krize na přelomu ledna a února 2020 (vhodná doba pro návštěvu je však po celý rok). Už tehdy byla situace docela vyhrocená, a to právě ve Španělsku.
Tehdy jsem ve škole měla těsně po zkouškovém období a čekaly mě za pár měsíců státnice, takže tenhle trip byl pro mě malým vysvobozením od každodenní rutiny, kdy jsem se snažila alespoň chvíli vydržet u knížek.
Zároveň to bylo docela spontánní rozhodnutí, kdy mi (dnes už přítel) řekl, ať něco vyberu a uděláme si výlet, že je mu to vlastně jedno kam. Tak jsem popřemýšlela, kam bych se moc chtěla podívat a i s ohledem na ceny letenek bylo jasno. Spojila jsem tak příjemné s užitečným a nafotila pár fotek do mé závěrečné práce zaměřené právě geologickým směrem.
Cestou necestou...
Naše cesta začala už ve vlaku do Vídně, kdy jsme stihli vypít celou flašku vína a ve Vídni jsme zamířili do baru Kaktus, který mi doporučila kamarádka, která přestože žije ve Vídni, tak tam zrovna teď nebyla. Jelikož nám letělo letadlo v 6 ráno, zůstali jsme skoro až do rána v baru, což potom vyšlo asi stejně jako ten hotel, ale kdo to mohl tušit.
Když jsme dorazili na letiště, usnula jsem jak dřevo na zemi a můj spolucestující mě ještě stihnul přikrýt vším oblečením, které v batohu našel, aby mi nebyla zima, takže jsem nakonec vypadala jako kupa prádla. Naštěstí jsem měla nastaveného budíka a let jsme stihli, ale pochopitelně to byla dlouhá cesta.
1. Den a půjčení auta
Hned po příletu jsme byli nadšení oceánským podnebím. Na letišti jsme si půjčili auto a vyrazili do města Puerto de la Cruz. Auto jsme měli rezervováno a zaplaceno dopředu, ale při vyzvednutí nám dali úplně jiné auto, a jelikož na naší kreditní kartě nemůžeme jít do mínusu, nepřijali naši kartu, ze které by nám strhli depozit.
Jediná možnost (kromě zrušení rezervace s vysokým stornem) byla doplatit plné pojištění auta, při kterém se depozit neplatí. Tak jsme byli hned o 100 euro lehčí, ale byla v aktuální situaci ta nejlepší varianta (při zrušení celé rezervace bychom stejně museli zaplatit storno).
Ubytovali jsme se v penzionu na náměstí Plaza del Charco kousek od moře. Měli jsme rezervován pokoj i s kuchyní, ale když jsme do pokoje přišli, kuchyň nikde. Až večer, kdy jsem otevřela skříň, abych si tam dala věci, tak jsem zjistila, že kuchyňka je schovaná právě ve skříni, tak to bylo takové překvápko.
Zbytek dne jsme se rozkoukávali, a jakmile jsme došli na pláž plnou lávových kamenů a typicky černého písku, měli jsme do konce večera vystaráno (alespoň já). Nemohla jsem se odtud odtrhnout. Od malička sbírám kameny a ke geologii jsem se dostala i na VŠ, takže to byl pro mě ráj a nejraději bych si vzala domů další kufr plný kamení.
2. Den, vesnička Chamorga a prales
Ráno jsme vyrazili na sever ostrova, kde se nachází Anaga, biosférická rezervace UNESCO, pohoří s rozsáhlými vavřínovými pralesy. Pouhá cesta autem tam byl fakt zážitek. Jeli jsme z nulové nadmořské výšky do relativně vysokého pohoří, takže jsme byli nakonec rádi za to „lepší“ auto. Nejen neustálé stoupání mezi horami, ale také jedna ostrá zatáčka za druhou.
Auto jsme nechali v malé vesničce Chamorga, což bylo vlastně pár domečků a jednou rádoby restaurací. Odtud jsme šli k majáku Faro de Anaga na pobřeží za devatero horami a devatero kaktusy.
Tip: Ve vesnici je restaurace, kde se můžete najíst. Také si s sebou vezměte dostatečné množství vody, opalovací krém a plavky.
Po cestě jsme se spálili a došla nám voda. Když už jsme teda došli k majáku, říkala jsem si, že si alespoň zaplaveme a ochladíme se v oceánu. Nakonec jsme objevili úchvatnou skrytou malou pláž Playa de Benijo, kde nějaký starý pán ve svém malém kamenném domě prodával pivo a vodu, takže jsme byli zachráněni a vyzkoušeli tak alespoň místní pivo cerveza Solajero. Už ani nevím, jestli bylo dobré, měla jsem fakt žízeň. Cesta zpět byla však mnohem veselejší a příjemnější (už nebylo tak horko).
Související články
Den 3., Playa Jardín, vyhlídka
Po snídani jsme se vydali užít si odpočinkový den na pláž, tak jsme navštívili pláž PLAYA JARDÍN, na kterou se pohodlně dalo dojít pěšky. Na pláži jsem ve volné chvíli vytvářela kamenný obraz, nebo alespoň do té doby, než přišla velká vlna a celý mi ho spláchla.
Na oběd jsme vyzkoušeli místní specialitu a dali si Patatas Canarias s rybou. Byly to vlastně vařené brambory ve šlupce s velkým množstvím soli a s omáčkami, ale bylo to moc dobré!
K večeru jsme vyrazili na západ slunce asi 20 km za město na VYHLÍDKU CHARCO SE LA LAJA, vedle které je přírodní mořský bazén. Bylo to moc krásné místo a díky obrovským vlnám to byla i velká podívaná.
Po návratu jsme si zašli do mého oblíbeného španělského podniku 100 Montaditos, kde mají pivo za euro a spoustu španělského jídla v podobě Tapas. Každé tapas mají své číslo, které napíšete na lístek (vypadá to jako sportka), ten donesete k baru, zaplatíte a nemusíte si tak spoustu druhů jídla objednávat španělsky. Večer jsme zakončily v mexickém baru.
4. Den, Národní park Teide
Po nekonečné cestě vzhůru do oblak, kdy jsme chvílemi myslela, kdy cesta už nemohla být prudší, že se naše auto překlopí na dozadu na střechu, kdy jsme projížděli měsíční krajinou jako na Marsu, jsme dojeli až k úpatí 3. nejvyšší sopky světa PICO DE TEIDE s nadmořskou výškou 3 718 m (zajímavostí je, že pokud by výška sopky byla měřena od mořského dna, měřila by okolo 7 000 m).
Slunce bylo ostré a vzduch řidší. Přítomnost síry na sebe dala znát. Z vrcholu byly vidět i další ostrovy a další sopečné krátery jako PICO VIEJO, kam vedla i stezka z Pico de Teide. Nohy se nám bořily do sopečného prachu.
Tip: Na vrchol se dá dojít pěšky, nebo lavnovkou (cena 8 euro/osoba). Abyste se však dostali na úplný vrchol, musíte mít rezervaci (každý den pouze omezený počet). Rezervaci je potřeba udělat co nejvíce dopředu (klidně i měsíc) na oficiálních stránkách NP ZDE>> .
TIP: Pokud pojedete lanovkou, nezapomeňte, kdy jede poslední dolů, abyste nezůstali nahoře. Možná vám také budou tvrdit, že nahoře máte pouze hodinu času, ale to je pouze orientační, aby se všichni lidé stihli průběžně vracet.
Po prozkoumání vrcholu jsme ještě zůstali v NP a zajeli se podívat na západ slunce na MIRADOR LLANO DE UCANCA. Llano de Ucanca je nížina s několika zajímavými geologickými útvary a skalnatými pilíři. Zkrátka jsme si to prošli, našli pohodlný kámen a jen pozorovali tu úžasnou podívanou.
5. Den, Barranco de Infierno s vodopádem
Turistických stezek je na ostrově hned několik a jedna z nejoblíbenšjích je ve vesničce MASCA. Ta byla zrovna během naší návštěvy v rekonstrukci (spadl tam nějaký kámen na stezku), tak jsme se vydali na stezku BARRANCO DE INFIERNO, na jejímž konci se nachází skrytý vodopád. Jedná se o několik km dlouhou stezku v rokli, která je místem mnoha endemitů, skrytých jeskyní a největším vodopádem na Tenerife.
Vyfasovali jsme přilby na hrozící padající kameny a procházeli masivním koridorem uprostřed hor. Po cestě bylo několik malých jezírek a vyhlídek s různými zajímavostmi. Bylo však takové vedro (naše chyba že jsme šli přes poledne), že jsem už chtěla být hlouběji ve skalách. Ke konci stezky to vypadalo jako u nás na podzim. Všude barevné popadané listí a několik průzračných jezer. Vodopád byl úžasný, ale nemohli jsme se v něm koupat.
TIP: I tady je počet návštěvníků omezen na 300 denně, proto je dobré udělat si rezervaci.
Po stezce jsme sjeli k moři, dali si teplé pivo, které celý den leželo v autě, a užívali si obrovských vln, než pověsili červenou vlajku. Plavat v takových vlnách dalo fakt zabrat. Sotva jsem se dostala více do moře, spláchla mě taková vlna, že jsem byla už zase zpět na pláži.
Navštívená místa a kalkuace
NAVŠTÍVĚNÁ MÍSTA
1. Anaga –pohoří na severu ostrova s vavřínovými pralesy
-vesnička Chamorga, stezka z hor k oceánu k majáku až k pláži Playa Roque Bermejo
2. Playa Jardín- pláž města Santa Cruz
3. Charco de la Laja –mořský bazén a vyhlídka (cca 20 km od Santa Cruz)
4. Národní park Teide, návštěva sopky Pico de Teide, nížina Llano de Ucanca
5. Barranco de Infierno-stezka horským koridorem k vodopádu
LETENKY
Letěli jsme z Vídně s přestupem v Málaze a v Barceloně (při cestě zpět). Letenky vyšly na 2200 Kč i se zpáteční na osobu (kupovala jsem je docela pozdě, dají se koupit i za cca 1000 kč).
UBYTOVÁNÍ
Ubytovaní jsme byli v penzionu ve městě Santa Cruz de Tenerife, kde nás 5 nocí se snídaní vyšly na cca 3000 Kč na osobu.
PŮJČENÍ AUTA
Auto jsme si půjčili na celý pobyt tedy 5 dní (6. den ráno jsme ho vraceli). S prvotní překážkou ohledně platební karty nás auto vyšlo jako nejdražší položka, a to asi 4500 Kč (s plným pojištěním i s palivem).
VSTUPY
Vstupné jsme platili pouze při návštěvě trasy Barranco del Infierno, a to 9 euro na osobu. Dále je možnost využití lanovky na Pico de Teide, a to 8 euro na osobu tam i zpět (vstup na vrchol se neplatí).
Jídlo
Co se týče jídla, snídaně jsme měli součástí ubytování, na oběd jsme si většinou brali nějakou svačinu. Večeřeli jsme převážně venku. Celé menu i s pitím se dá najít i za 10 euro (hlavní chod, dezert, pití), ale např. ve vesničce Chamorga jsme dostali oběd i za 5 euro.
Výhodou je, že v místních supermarketech (mým nejoblíbenějším je Marcadona) můžete koupit typické španělské potraviny a vyzkoušet tak Gazpacho (studená rajčatová polévka), Sangríu, sušené šunky a další.
Na závěr
Ostrov Tenerife byl naprosto úžasný a doporučila bych ho všem, kterým se líbí nevšední a netradiční místa, kde je stále co objevovat. Ostrov nabízí mnoho možností aktivit jak pro odpočinek, tak i pro túry. I přes zimu, i s menším obnosem financí (šlo by to udělat ještě mnohem levněji) a hlavně i přes studium jsme mohli takto vycestovat a bylo to to nejlepší, co jsme moli po zkouškách udělat. Brzy se tam určitě vrátíme!
Jsem cestovatelka tělem i duší, ráda poznávám nová místa, lidi a taky jinou kulturu. Projela jsem si na vlastní pěst už pár zemí, studovala jsem půl roku ve Španělsku a třeba minulý rok jsem více než měsíc strávila na cestách v Kolumbii. Do světa mě to táhne hlavně za dobrodružstvím a vystoupením ze stereotypu. Láká mě navštívit země, které nejsou zrovna turistickými destinacemi. V mých článcích se s vámi podělím o své zkušenost, příběhy z cest a tipy, kam se třeba můžete vydat.
Pingback: IBIZA low cost - One girl on the way
Pingback: 6 ZAJÍMAVOSTÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O KANÁRSKÝCH OSTROVECH - One girl on the way
Pingback: NA LANZAROTE- Pro cestovatele - One girl on the way